Pokusím se k tomuhle povyku ještě do konce týdne vrátit.

I'll try to get back to all this uproar later this week.

(Tohle mi dnes přišlo e-mailem, takže pokud někdo víte, odkud ten obrázek je, dejte mi prosím vědět, abych se mohl zmínit o zdroji.)

(I received this by e-mail today so if someone knows where this picture is from, please let me know so I can acknowledge the source.)

Přestože se to jmenuje “Evropská ústavní smlouva”, tvrdí nám, že ve skutečnosti to je pouze další smlouva, “uklízecí cvičení”, které spojuje všechny staré smlouvy jako například Maastrichtskou a Jednotný evropský akt.

Je obtížné si představit něco více orwelovského.

Je-li to pravda a ústava není doopravdy ústavou, ale je tak jen pojmenována, jaký je tedy její smysl? Koneckonců, všechny předchozí evropské smlouvy nahradily z právního hlediska své předchůdkyně, tak proč to nenazvat smlouvou a nenahradit poslední várku smluv touto novou?

Na druhou stranu, je-li to skutečná ústava, pak by jako taková měla být prezentována, jelikož voliči by si měli uvědomit její důsledky.

Přečtěte si celý článek.

Even though it is called “The European Constitutional Treaty” we are told that it is in fact just another treaty, a “tidying up exercise” that combines all the old treaties such as Maastricht and the Single European Act.

It is difficult to imagine something more Orwellian.

If it is true and the constitution is not really a constitution, but just happens to be labelled as such, then what is the point in it? After all, all the previous treaties of Europe legally replaced their predecessors, so why not just call it a treaty and replace the last batch with this this new one?

If it is a real constitution, on the other hand, then it should be presented as such because voters should be made aware of its implications.

Read the whole thing.

Francouzi odmítli navrhovanou Ústavu 55 % hlasů proti za překvapivě vysoké 70% účasti. Ústava už tedy není oficiálním návrhem.

Ústava byla navržena podle pravidel Smlouvy z Nice, které ke změně vyžadují jednohlasnost.

Jedinou možností, jak tento dokument oživit, je prostřednictvím nového návrhu připraveného novou mezivládní konferencí, která rozhodne jednomyslně a která bude zahrnovat podporu francouzské vlády.

K tomu by mohlo dojít 16.-17. června, kdy se v Bruselu sejdou na svém dalším pravidelném zasedání hlavy států a vlád zemí EU.

Kolik politiků s tím bude souhlasit? A s tímhle:

Potřebujeme jednoduchou základní smlouvu s 50 články na 20 stranách, která zahrne nezbytná hlediska evropské spolupráce. Nepotřebujeme Ústavu, která je tak komplikovaná, že dokonce ani francouzský prezident nezná její přesný obsah.

Ovšem pak by takový dokument byl tak jednoduchý, že by ho mohli pochopit dokonce i voliči.

The French have rejected the proposed Constitution by 55 per cent of No-votes with a surprisingly high 70 per cent turnout. Therefore, the Constitution is no longer a formal proposal.

The Constitution was proposed under the rules of the Nice Treaty which demand unanimity for change.

The only possibility to revive the document is via a new proposal from a new intergovernmental conference, which decides by unanimity – and includes the support of the French government.

This could happen on 16-17 June when EU heads of state and government meet for their next fixed summit in Brussels.

How many politicians will agree to this? And this:

We need a simple basic treaty with 50 articles in 20 pages covering the necessary aspects of European co-operation. We do not need a Constitution so complicated that even the French president does not know the precise content.

But then again, such a document would be so simple than even the voters could understand it.

Tazatel: Zdá se, že v Iráku neuplyne den, aniž by nedošlo k nějakému teroristickému útoku, a za posledních pár dní zemřeli dva polští vojáci a polský novinář.

Edelman: A vy znáte nějakou válku, kde nikdo neumírá? Já ne. Bohužel to je v povaze člověka; je tam osudová vada, která ho nutí zabíjet, pro potěchu anebo kvůli nějakému hloupému přesvědčení.

Tazatel: Takže tohle je válka pro nějaké hloupé přesvědčení?

Edelman: Ale no tak. Kdo začal zabíjet lidi? Američané nepřepadli báječný demokratický Irák. Byla tam diktatura, mučení, teror.

Tazatel: Ale někteří lidé říkají, že to není náš problém.

Edelman: A čí je to problém? Každá válka s fašismem je náš problém. V roce 1939 taky byla spousta lidí, kteří říkali, že válka v Polsku není jejich válkou, a co se stalo? Znamenité národy padly, protože politici naslouchali těm, kteří říkali, že nestojí za to zemřít za Gdańsk. Kdybychom bývali vojensky zakročili, poté co Hitler znovu vstoupil do Porýní, zřejmě bychom neměli válku a holocaust.

Tazatel: Mnoho lidí to chápe, ale nechápou, proč Američané nyní museli jít na druhý konec světa a bojovat o Irák.

Edelman: A proč tedy šli do Evropy? Kdo zvítězil nad Hitlerem a zachránil Evropu od fašismu? Francouzi? Ne, byli to Američani. Tehdy jsme jim děkovali, protože nás zachránili. Dnes je kritizujeme, protože zachraňují někoho jiného.

Tazatel: Vratím se k otázce o přítomnosti polských vojáků v Iráku. Mnoho Poláků je tam nechce.

Edelman: Jestli je tam nechtějí, pak i nadále vyčkávejme a pak uvidíme, ze které strany přiletí rakety a bomby – budeme nakonec v područí Saddámových místokrálů nebo Bin Ladinových, tak jako jsme kdysi byli v područí Hitlerových?

Tazatel: Skutečně v takový vývoj věříte?

Edelman: Je to možné. Jestliže budeme stále zavírat oči před zlem, pak zítra nad námi to zlo zvítězí. V člověku je, bohužel, víc nenávisti než lásky. Ti, kteří vraždí, nerozumí ničemu jinému než síle. A jediná síla, která je schopna se jim postavit, je americká demokracie.

Tazatel: Ale Američanům se moc nedaří zavádět v Iráku demokracii.

Edelman: To je pravda, ale tohle je obtížná válka. Druhá světová válka trvala pět let. Demokracie bývá strukturálně slabá. Diktatura je silná. Hitler dokázal mobilizovat několik miliónů lidí a dalších pár miliónů nahnat do plynových komor anebo na nucené práce. Ale jenom demokracie zachrání lidstvo a zachrání milióny životů. Čím více lidí vidím zavražděných, tím více věřím, že to musíme zastavit. Vrazi rozumí pouze činům.

Tazatel: A co fotky z Abú Ghrajb – nepřiměly vás k pochybnostem o americké demokracii?

Edelman: No, stalo se. Mezi několika sto tisíci amerických vojáků bylo pár pervertů...

Tazatel: Ale ten incident nicméně vážně poškodil postavení USA. Co říct Polákům, až zemře několik dalších našich vojáků?

Edelman: Ale oni zemřeli v boji za svoji (jejich? tj. Iráčanů?) svobodu. Kolik tisíc lidí zemřelo při Varšavském povstání [v roce 1944]?

Tazatel: Ale ti lidé tehdy bojovali za svoji zemi.

Edelman: Bojovali za svůj svět. Svobodný a demokratický. Stejně jako ti, kteří zemřeli během stanného práva [v Polsku v letech 1981-1983]. Zemřeli pouze za Polsko? Ne. Zemřeli za svobodu celé Evropy, za svobodu všech zotročených za železnou oponou.

Tazatel: Ale Španělé po teroristickém útoku v Madridu stáhli svá vojska z Iráku.

Edelman: Prosím neříkejte mi, co udělali Španělé. No a co? Vážně si myslíte, že je to zachrání před dalšími útoky? Ne. Slabí dostanou palicí přes hlavu. Pacifismus už dávno prohrál.

Tazatel: Stále více hlasů tvrdí, že Polsko by nemělo tak úzce spolupracovat s Američany a že bychom se místo toho měli sblížit s Francií a Německem.

Edelman: Francie bývala mocností, kulturně a intelektuálně. A co se s nimi stalo? Nechtěli bojovat za svou vlastní demokracii, mysleli si, že to vlastně není jejich válka [v roce 1939]. A vše ztratili, protože když se ohnete a smíříte se s tím – byť jedinkrát – tak je s vámi konec. A co celá ta diskuse o rozdílu mezi americkou a evropskou politikou? Neexistuje jiná politika než mezinárodní demokratická politika. Když se stáhneme z Iráku, co nám zbývá? Bratříčkování s Íránem a Saúdskou Arábií? ...

Tazatel: Je možné zavést demokracii silou?

Edelman: Jugoslávie ukázala, že to možné je...

Tazatel: Tehdy jste využil svých osobních zkušeností a své morální autority, abyste vyzýval k intervenci.

Edelman: Ano... Ti, kteří říkají, že za svobodu není třeba bojovat, nechápou, co je fašismus. Já ano.

Europoslanec si může vydělat první peníze ještě před příjezdem do Bruselu. Stačí, aby jel do evropského hlavního města autem, místo aby letěl letadlem v business třídě. Za každý z prvních 500 km obdrží 0,67 euro, za každý kilometr nad 500 km to dělá 0,27 euro. Dostane také přídavek za vzdálenost. Stejnou částku dostane i za cestu zpět.

Diety v Bruselu vycházejí na 262 euro. Pěkný pokoj v hotelu stojí 60 euro, jídlo je téměř zdarma. ... Pak je tu také plat a diety z [národního parlamentu].

„Europoslanci často přijedou večer, odškrtnou svoje jméno na seznamu, zůstanou do následujícího dne a opět se odškrtnou,“ říká zaměstnanec EP. „Znovu se zapíší třetí den ráno a odjedou. Jeden den práce a počítá se za tři.“

V EP můžete jíst zadarmo. Musíte jen naslouchat cinkotu talířů znějícího z obřího točitého schodiště, které se vine až do 12. poschodí. Okolo tohoto schodiště se obvykle po poledni odehrávají vernisáže anebo recepce připravené lobbyisty, na nichž je jídlo a pití zadarmo.

Jestli jste se někdy divili, proč se všichni chtějí stát europoslanci, zde máte odpověď. Proplacené výlohy, dobrý plat, málo práce. Jelikož europoslanci cestují každý měsíc z Bruselu do Štrasburku do Lucemburku a zpět do Bruselu, moc času na seriózní práci nezbývá. A to není vše.

Europoslanec dostane 12 576 euro měsíčně na asistenta. Může se o asistenta podělit s jiným europoslancem. Žádný zákon nezakazuje, aby si nenajal někoho z rodiny.

V pořádku, zaměstnat člena rodiny není protizákonné, ale je to etické?

Europoslanec bez znalosti jazyků nic nezmůže. Ani asistent mu nepomůže. Některé záležitosti se vyřizují mezi čtyřma očima. U piva. Niall O’Neill, šéf protokolu Evropského parlamentu, to nazývá „kamarádíčkovský systém“ – „buddy-system“.

Politické strany v Evropském parlamentu se snaží vstoupit do některého z klubů sjednocujících strany z různých zemí. Jestliže je nikdo nebude chtít přijmout, rozšíří řady nezapojených. To znamená politickou neexistenci. Bez podpory klubového aparátu toho v Bruselu moc nezmůžete.

Za dva týdny budeme mít pár vodítek, jestli europoslanci z Česka budou schopní komunikovat se svými kolegy bez pomoci tlumočníka a jestli stráví svých pět let v Bruselu v politické nicotě nebo ne. Doufejme, že se za ně nebudeme muset stydět.

Aktualizace (3.6., 22:57): Už je jasné, že čeští europoslanci dostanou 65 000 korun měsíčně, což je sice pořád o méně, než plat Španělů (2540 eur, neboli 81 000 korun), ale systém příspěvků a placených výdajů může naše europoslance celkem slušně finančně obohatit.

The MEP can earn first money even before he comes to Brussels. He just needs to drive rather than fly business class to the European capital. He will receive 0.67 euro for each of the first 500 km, then 0.27 euro for each kilometer above 500. There is also a bonus for distance. He will receive the same amount for the return trip.

Per diem in Brussels is 262 euro. A nice hotel room costs 60 euro, food is almost free. ... Then there is the salary and per diem from the [national parliament].

“MEPs often arrive in the evening, check their names off on the list, stay until the next day and check off again,” says an EP employee. “They sign in again the third day in the morning and leave. One day of work and it counts as three.”

You can eat for free in the EP. You just have to listen to clinks of plates coming from a giant staircase spiraling all the way to the 12th floor. It’s around the staircase that art openings or receptions by lobbyist are organized, including free food and drinks, usually after the noon.

If you have ever wondered why everyone wants to become a MEP, here is your answer. Paid expenses, good salary, little work to do. Since the MEPs travel from Brussels to Strasbourg to Luxembourg and back to Brussels every month, there is not much time left for serious work. That’s not all.

The MEP gets 12,576 euro per month to pay an assistant. He can share an assistant with another MEP. There is no law preventing him from hiring a family member.

OK, employing family members is not against the law, but is it ethical?

An MEP without knowledge of languages gets nowhere. Not even the assistant can help him. Some matters are dealt with in private, drinking beer. Niall O’Neill, the EP Chief of Protocol, calls it a “buddy-system”.

The political parties in the European Parliament seek to enter one of the parliamentary clubs uniting parties from different countries. If nobody wants to accept them, they enlarge the ranks of non-united. That means political non-existence. You can’t do much without the support of the club apparatus in Brussels.

We will have some clues in two weeks if MEPs from the Czech Republic can communicate with their colleagues without the help of an interpreter and if they spend their five years in Brussels in political nothingness or not. Let’s hope we won’t have to feel ashamed of them.

Update (3 June, 22:57): It's already clear that the Czech MEPs will receive 65 000 Czech crowns per month, which is still less than the Spanish MEPs salary (2,540 euro, or 81 000 crowns), but our MEPs can enrich themselves rather handsomely thanks to the system of allowances and paid expenses.

Šest z deseti zemí, které minulý týden vstoupily do Evropské Unie, obdrží varování, že jejich rozpočtový schodek je příliš vysoký, píše se ve španělském tisku.

Varování jsou prvním krokem disciplinárního řízení zaměřeného na omezení rozpočtových schodků – anebo přebytků – na méně než tři procenta HDP.

Opakované přestupky proti těmto pravidlům by teoreticky mohly mít za následek velké pokuty, ale žádné pokuty nebyly nikdy předtím uplatněny a noví členové pravděpodobně dostanou možnost uvést své účetní knihy do pořádku.

Podle španělského finančního deníku Cinco Dias dostanou v následujících týdnech varování pravděpodobně Polsko (se schodkem 4,1%), Maďarsko (5,9%), Česká republika (12,9%), Slovensko (3,6%), Kypr (6,3%) a Malta (9,7%).

Český schodek téměř 13% (!) bude velmi obtížné snížit. Měli bychom se raději připravit na tučnou pokutu?

Six of the ten countries who joined the European Union last week are to be warned that their budget deficits are too high, according to Spanish press reports.

The warnings mark the first step in a disciplinary procedure designed to limit budget deficits – or surpluses – to less than three percent of GDP.

In theory repeated transgression from these rules could result in massive fines, however no such fines have ever been imposed and the new members are likely to be given significant leeway to put their books in order.

According to the Spanish financial daily Cinco Dias, Poland (with a deficit of 4.1%), Hungary (5.9%), the Czech Republic (12.9%), Slovakia (3.6%), Cyprus (6.3%) and Malta (9.7%), are all likely to receive warnings in the coming weeks.

The Czech Republic’s deficit of almost 13% (!) will be very difficult to limit. Shall we better brace ourselves for a heavy fine?

Já osobně bych rád zůstal opatrně optimistický. Je to ale docela těžké, když si čtu zprávy, průzkumy veřejného mínění a vidím, že „sjednocená“ Evropa je zatím jen slovo. Jasně, zboží se může volně pohybovat z jedné země do druhé, stejně jako finance, po „staré“ EU můžeme cestovat mnohem snadněji, ale pracovat tam nemůžeme, se vzácnou výjimkou Irska, Velké Británie a Švédska. Zemědělci mají ještě více důvodů k tomu, aby si stěžovali. Ať už právem nebo ne, všichni se můžeme cítit oklamáni politiky, kteří vzbudili očekávání, jež zůstalo nenaplněno. „Starých“ 15 zemí EU nás má v podstatě rádo – pokud zůstaneme, kde jsme a nebudeme narušovat jejich životní styl. Jak napsali v Rádiu Svobodná Evropa:

Ed Vulliamy v „The Observer“ z 11. dubna poznamenal: „Znenadání se naši noví spoluobčané v EU – titíž lidé, jejichž vysvobození z komunismu, způsobené jejich vlastní odvahou, jsme před 14 lety slavili – stali potenciálními „turisty za sociálními dávkami“ (Daily Mail), agenty „sociálních otřesů“ (Financial Times), „hrozbou“ (opět Daily Mail) pro naše sociální služby, hordou cikánů, anebo „povodňovou vlnou“ (Daily Express) „miliónů imigrantů“ (ještě jednou Daily Mail). Vláda nemluví o svobodě anebo jednotě, ale o „požadavcích běžného bydliště“ a „certifikátech pro registraci zaměstnání“.“

Pěkné. S podobnými články i v ostatních evropských médiích pak vůbec nepřekvapuje, že mezi občany 15 zemí bývalé EU nevládne nadšení pro rozšíření. Z politiků, kteří se snaží zůstat u moci, se stávají populisti.

Tak tady nás máte, Unii 25 velmi rozdílných členů. Bude muset dojít ke změnám, pokud má tato Unie vzkvétat. A taky si myslím, že můžeme na nějakou dobu zapomenout na Ústavu EU nebo na společnou zahraniční politiku. Po pravdě řečeno, příliš mi to nevadí.

I, personally, would like to remain cautiously optimistic. However, it’s rather difficult while reading news, opinion polls, and seeing that a “unified” Europe is only a word so far. Sure, goods can move freely from country to country, as well as finances, we can travel much easier to the “old” EU15, but we can’t work there, with the precious exceptions of Ireland, Great Britain and Sweden. Farmers have even more reasons to complain. Rightly or not, we all can feel betrayed by politicians raising expectations that remained unfulfilled. Basically, they (the “old” EU15) like us – as long as we stay where we are and do not disturb their way of life. As RFE/RL reported:

Ed Vulliamy noted in "The Observer" of 11 April: "Suddenly, our new partner citizens in the EU – those same people whose deliverance from Communism, wrought by their own bravery, we celebrated 14 years ago – have become potential 'benefit tourists' (Daily Mail), agents of 'social upheaval' (Financial Times), a 'menace' (the Mail again) to our social services, a horde of gypsies, or a 'flood tide' (Daily Express) of 'millions of immigrants' (the Mail again). Government talk is not of liberty or union, but of 'habitual residence requirements' and 'employment registration certificates.'"

Nice. With articles like that in other European media as well, it’s not surprising there is no enthusiasm about the enlargement among the citizens of EU15. The politicians, trying to stay in power, turned populist.

So here we are, a Union of very divergent 25 members. Changes will have to be done if this Union is to prosper. And I also think we can forget about EU Constitution or common foreign policy for some time to come. Frankly, I’m not too unhappy about that.

Militantní skupina [zajímalo by mě, kdy CNN začne používat to slovo začínající na „T“] pohrozila, že zabije tři italské rukojmí, pokud jejich krajani nebudou demonstrovat proti přítomnosti italských jednotek v Iráku. Tvrdí se to ve videu odvysílaném arabskou zpravodajskou stanicí Al-Arabia.

Al-Arabia řekla, že skupina, která se představila jako Zelená brigáda, poskytla video tří mužů sedících u stolu při jídle. Jde prý o tři zbývající italské rukojmí. Čtvrtý rukojmí, unesený s ostatními 12. dubna, byl popraven.

V písemném prohlášení, které skupina vydala společně s videem, se požaduje, aby italští občané zorganizovali demonstrace proti přítomnosti italských jednotek v Iráku.

Skupina dala Italům pět dní na zorganizování demonstrací. Jinak, praví se v prohlášení, budou rukojmí zabiti.

Teroristi staví na madridském úspěchu. Teď zneužívají rukojmí k manipulaci veřejnosti: demonstrujte proti přítomnosti svých jednotek v Iráku (a jiných islámských zemích), jinak zabijeme vaše krajany.

Italové teď mohou udělat jedinou správnou věc – žádat, aby jejich vláda do Iráku poslala více jednotek, které by zneškodnily anebo zajaly únosce a pak pomohly USA vypořádat se s ostatními teroristy na území Iráku. Dávat najevo slabost anebo jaýkoliv náznak přistoupení na požadavky teroristů bude mít za následek pouze další požadavky. Nenechme se mýlit – appeasement, politika ústupků, vede pouze k větším obětem na životech o něco později.

A militant group [I wonder when CNN starts using the T-word] has threatened to kill three Italian hostages unless their countrymen demonstrate against the presence of Italian troops in Iraq, according to a video aired on an Arabic news channel.

Al-Arabiya said a group calling itself the Green Brigade released the video of three men sitting around a table eating. It said these are the remaining three Italian hostages. A fourth hostage, taken with the others on April 12, was executed.

In a written statement the group released with the tape, it demanded Italian citizens organize demonstrations against the presence of Italian troops in Iraq.

The group gave Italians five days to organize the demonstrations. Otherwise, the statement said, the hostages would be killed.

The terrorists build on the Madrid’s success. Now they use the hostages to manipulate the public: demonstrate against the presence of your troops in Iraq (and other Muslim countries) or else we will kill your compatriots.

The only right thing Italians can do now is to demand their government to send more troops to Iraq to eliminate or apprehend the kidnappers and then help the U.S. to deal with other terrorists on Iraq’s territory. Showing weakness or any sign of giving in to the terrorists’ demands will only make them demand more. Let’s not fool ourselves – appeasement is a sure way to more casualties later.

Každý z komisařů se podrobí více než hodinu a čtvrt dlouhému výslechu poslanci Evropského parlamentu, jenž by měl rozhodnout o jejich angažovanosti, kvalifikaci a plánech pro tuto práci, ve které budou až do konce října zařazeni jako „komisaři-učni“.

Poslanci EP si brousí zuby především na navrženého českého komisaře.

Slyšení budou probíhat od úterý do čtrvtka. Největší zájem médií nejspíše vyvolají slyšení Siima Kallase z Estonska a Pavla Teličky z České republiky.

Siim Kallas, bývalý premiér a ministr financí malé pobaltské země, byl členem Komunistické strany Sovětského svazu od roku 1972 do roku 1990, zatímco Pavel Telička byl členem komunistické strany před pádem komunismu v bývalém Československu v roce 1989.

Případ pana Teličky je zkomplikován faktem, že pro svou nominaci neměl plnou podporu vládní koalice.

Po pravdě řečeno, myslím, že po celé té komedii s „výslechy“ stejně poslanci v EP nové složení Komise odhlasují. Tím spíš, že komise v tomto novém složení bude pracovat jen do listopadu, kdy končí její fuknční období. Takže kdo přibyde?

Česká republika: Pavel Telička – zdraví a spotřebitelské záležitosti
Kypr: Markos Kyprianou – rozpočet
Estonsko: Siim Kallas – ekonomika a měnové záležitosti
Maďarsko: Péter Balázs – regionální politika
Lotyšsko: Sandra Kalniete – zemědělství
Litva: Dalia Grybauskaitė – vzdělání a kultura
Malta: Joe Borg – rozvoj a humanitární pomoc
Polsko: Danuta Hübner – obchod
Slovensko: Ján Figeľ – podnikání a informační společnost
Slovinsko: Janez Potočnik – rozšíření

Each Commissioner will go through a hearing of over an hour and a quarter by MEPs to determine their commitment, qualifications and plans for the job which sees them as 'trainee commissioners' until end of October.

The MEPs are especially eager to enjoy hearings of the Czech nominee commissioner.

Running from Tuesday to Thursday, the hearings likely to attract most media attention are those of Estonia's Siim Kallas and the Czech Republic's Pavel Telička.

Former prime minister and finance minister of the small Baltic state, Mr Kallas was a member of the Communist Party of the Soviet Union from 1972 to 1990 while Mr Telička was a member of the communist party before the fall of communism in the former Czechoslovakia in 1989.

Mr Telička's case is compounded by the fact that he did not have full support by the coalition government for his nomination.

Frankly, I think that after this hearing circus, the MEPs will approve the new Commission anyway. Particularly because this new Commission’s term ends in November. So who are the new additions?

Czech Republic: Pavel Telička – health and consumer affairs
Cyprus: Markos Kyprianou – budget
Estonia: Siim Kallas – economic and monetary affairs
Hungary: Péter Balázs – regional policy
Latvia: Sandra Kalniete – agriculture
Lithuania: Dalia Grybauskaitė – education and culture
Malta: Joe Borg – development and humanitarian aid
Poland: Danuta Hübner – trade
Slovakia: Ján Figeľ – enterprize and information society
Slovenia: Janez Potočnik – enlargement

Je dost možné, že teroristi změní svoji taktiku, takže v budoucnosti možná budeme svědky více útoků ve velkých městech Evropy. Přesto si také myslím, že bude velmi důležité, jak ostatní evropské změny odpoví na madridské útoky. Jestli dostanou zaječí úmysly a opustí USA v jejich válce s terorismem, pak bychom se měli připravit na krvavé následky. Ustupování nikdy nefunguje. A obzvlášť ne, když máme co do činění s nepřítelem, který je náboženským fanatikem, jenž si myslí, že má „svaté právo“ bojovat a zabíjet nevěrce, protože tak pravil Bůh.

Také si myslím, že Aznar by si za nedělní volební výsledky měl dát vinu sám sobě. Za prvé, bez sebemenšího zaváhání obvinil z útoků teroristy z ETA v době, kdy se o útocích vědělo snad jen to, že to byl masakr. Za druhé, stále tvrdil, že to byla ETA ve chvíli, kdy už byly známy první náznaky, že zodpovědní jsou islámští teroristé. Za třetí, vypadá to, že konat volby pouhé tři dny po útocích také nebyl chytrý politický tah. Ačkoliv se dá argumentovat pro i proti, já jsem docela přesvědčen, že tím pádem nikoliv rozum, ale emoce rozhodly tyto volby.

Opravdu doufám, že ostatní země se nepohrnou do okamžitého stažení svých vojsk z Iráku a dalších potenciálně žhavých míst. Výsledek takového kroku by nemusel být takový, jaký by chtěly dosáhnout.

It is quite possible the terrorists will change their tactics, so we may see more attacks in major European cities in the future. However, I also think that it will be very important how the other European countries respond to the Madrid attacks. If they get cold feet and abandon the United States in its war on terrorism, then we should be prepared for some bloody results. Appeasement never works. Especially not when your enemy is a religious fanatic who thinks he has a “holy right” to fight and kill all the infidels because God says so.

I also think Mr. Aznar should blame himself for the Sunday’s election results. First, he accused terrorists from ETA for the attacks, without even a slightest hesitation, at a time when there was not much known about the attacks except that it was a carnage. Second, he kept saying it was ETA even when there were first clues Islamic terrorist might be responsible. Third, it seems that holding elections just three days after the attacks was not a smart political move, either. Although it can be argued both ways, I am quite convinced these elections were, therefore, determined by emotions, not by reason.

I sure hope that other countries will not rush into immediate withdrawals of their military personnel from Iraq and other potentially hot spots. The result of such action might not be what they would want to achieve.

Především, Američané a jim nakloněné evropské vlády nedokázali sdělit myšlenku, že neexistuje žádná uskutečnitelná politická změna, která by znatelně změnila chování islamistů. Hojně se vyskytuje názor, že kdyby se Západ jaksi stáhl z Iráku anebo přesunul větší bohatství masám v Maghrebu, pak by tohle všechno ustalo. Odideologizovaný postmoderní člověk je obzvlášť špatně vybavený pochopit ideologickou povahu svých nepřátel. Vypadá to, že milionům Španělů vůbec nezáleželo na skutečnosti, že mnoho islamistů věří ve zvrácení rekonkvisty Iberského polostrova. Touha nebrat slova a činy našich nepřátel za bernou minci je charakteristickým znakem většiny současné Evropy.

Svůj komentář připravím později.

Above all, the Americans and sympathetic European governments have not managed to convey the idea that there is no policy shift which they might undertake that would appreciably alter Islamist behaviour. The idea abounds that if the West somehow withdrew from Iraq or transferred more wealth to the mases of the Maghreb that all of this would stop. De-ideologised, post-modern man is particularly bad at grasping the ideological nature of its foes. The fact that many Islamists believe in reversing the reconquista of the Iberian peninsula appears to have made little difference to millions of Spaniards. The desire not to take our enemies at face value, in word and deed, is the hallmark of much of contemporary Europe.

I'll post my comments later.

Výbušniny a rozbušky použité při včerejších atentátech v Madridu, anebo alespoň některé z nich, nejsou těmi, které je teroristická organizace ETA zvyklá používat pri svých atentátech. To se tvrdí v analýze bomby nalezené ve sportovní brašně na stanici El Pozo a deaktivované odborníky na zneškodňování výbušnin (Técnicos en Desactivación de Explosivos).

Je tedy za útoky zodpovědná ETA, jak včera prohlásila španělská vláda, anebo al-Kajda, jak se domnívají někteří odborníci na terorismus? Anebo je dokonce možné, že šlo o společnou akci ETA a al-Kajdy? Podle článku z října 2001 prý obě teroristické organizace mají vzájemné kontakty přinejmenším od roku 2000. (přes Jihad Watch)

Baskická teroristická organizace ETA a buňky bin Ladenovy al-Kajdy spojily síly. Podle španělských deníků Tiempo a El Mundo je jejich společným cílem zorganizovat a provést útok na mítink EU naplánovaný do Barcelony na březen 2002.

Podle zpráv, které byly potvrzené italskými a francouzskými médii, se zástupci těchto dvou teroristických organizací setkali už třikrát v Bruselu v prosinci 2000, ve španělské Malaze v únoru 2001 a v Barceloně letos v červenci (2001).

Teroristi podle evropských zpráv plánují sebevražedný útok na zasedání, který by zahrnoval použití pěti náloží v autech poskytnutých organizací ETA a řízených pěti sebevražednými řidiči z al-Kajdy. Evropské úřady považují tyto zprávy za věrohodné a zveřejnily, že Mohammed Atta – jeden z teroristů zodpovědných za záříjový útok na World Trade Center – se zřejmě zúčastnil červencového setkání mezi ETA a al-Kajdou v Barceloně.

Los explosivos y detonadores empleados en los atentados de ayer en Madrid, o al menos algunos de ellos, no son los que la organización terrorista ETA suele utilizar en sus atentados, según los análisis realizados por la Policía Científica a la bomba encontrada en una bolsa de deportes en la estación de El Pozo y desactivada por los Técnicos en Desactivación de Explosivos (TEDAX).

So, is ETA responsible for the attacks, as the Spanish government claimed yesterday, or is it al-Qaeda, as some experts on terrorism think? Or is it even possible this was a joined action of ETA and al-Qaeda? According to an October 2001 article, the two terrorist organizations have had mutual contacts at least since 2000. (via Jihad Watch)

The Basque terrorist organization ETA and bin Laden's al-Qaeda cells have joined forces. Their shared goal: to organize and carry out an attack on the EU meeting scheduled for March 2002 in Barcelona, according to two Spanish publications, Tiempo and El Mundo.

According to the reports, which have been confirmed by Italian and French media, representatives of the two terrorist organizations have already met together three times in Brussels in December 2000; in Malaga, Spain in February 2001; and in Barcelona last July.

According to the European reports, the terrorists have planned a suicide attack on the meeting that would entail the use of five car bombs provided by ETA, and delivered by five al-Qaeda suicide drivers. European authorities consider this news credible, and have disclosed that Mohammed Atta--one of the terrorists responsible for the early September attack on the World Trade Center--may have also attended the July meeting between ETA and al-Qaeda in Barcelona.

Na druhou stranu islámští teroristé mají dostatečný popud ukázat, že jsou stále hrozbou. Provedním útoku v srdci velkého západoevropského města získají několik plusových bodů u svých stoupenců a dokáží, že mohou zaútočit kdekoliv na světě. Navíc neodolám, abych nepoukázal na strašidelnou souvislost mezi dnešním datem a 11. září: dnes je 2,5-leté výročí útoků na Světové obchodní centrum a Pentagon...

Poslední vývoj se zdá ukazovat na islámský terorismus:

Ačkoliv španělští vládní činitelé ve čtvrtek přiřkli vinu za hrůzné výbuchy v Madridu baskické separatistické organizaci ETA, vyšetřovatelé přezkoumávají arabskou a islámskou stopu.

Představitelé španělského ministerstva vnitra oznámili, že vyšetřují novou stopu v sérii smrtelných výbuchů v Madridu, poté co byla objevena dodávka obsahující osm rozbušek a arabskou nahrávku s učením Koránu.

Dále, UPI zveřejnila analýzu bruselské organizace World Observatory of Terrorism, která sestavila seznam pěti důvodů, proč to zřejmě vůbec nemusela být ETA:

Za prvé, ETA obvykle varuje španělské úřady několik okamžiků před tím, než provede své útoky, při kterých mohou civilisté přijít k úhoně. To se ve čtvrtek zjevně nestalo.

Za druhé, ETA si tradičně vybírá za cíl představitele vlády nebo úřadů, jako jsou například policisté, vojsko, radnice nebo i novináři, kteří jí oponují.

Za třetí, ETA si obvykle vybírá „symbolické“ cíle, jako například vojenské kasárny a administrativní budovy. Ačkoliv doposud největší útok ETA v roce 1987 byl veden proti supermarketu v Barceloně a bylo při něm zabito 21 lidí, šlo spíše o výjimku než pravidlo.

Za čtvrté, ETA se vždy ke svým útokům přihlásí. Po jakémkoliv bombovém útoku ETA, její militanti zavolají španělským úřadům a k útoku se přihlásí. K tomu tentokrát nedošlo.

Za páté, ETA nikdy v minulosti neprovedla několikanásobný útok. Podle některých zdrojů bylo ve čtvrtek téměř současně odpáleno alespoň 10 náloží.

Tyto vražedné útoky naopak nesou tradiční punc al-Kajdy: několik bomb vybuchujících v rozmezí několika sekund a naprogramovaných tak, aby způsobily co největší možný počet lidských obětí.

Takže, vstupuje islámský terorismus po Istanbulu hlavními dveřmi do Evropy?

This morning, Spain experienced a terrorist attack that can be compared to the attacks in New York and Washington in September 2001. This is just another proof that no place in the world is safe from the terrorist scourge. Spanish government blamed the Basque separatists terrorists for the attacks, but I remain unconvinced. It seems like overkill to blow up several trains in the morning rush-hour commute just three days before elections. If the terrorists from ETA are really behind the attacks, then they gained nothing; on the contrary, this will only strengthen the resolve of the Spanish people and their government to deal with the terrorist group very forcefully.

Islamic terrorists, on the other hand, have all the incentive to show they are still alive and kicking. By staging an attack in the heart of a major Western European city, they can score several success points with their supporters and prove they can strike anywhere in the world. Plus, I just can’t resist pointing out the eerie relationship between today’s date and 9/11: today is the 2.5 anniversary of the WTC/Pentagon attacks...

Recent developments seem to point in the direction of Islamic terrorism:

Although Spanish government officials Thursday pinned the blame on the horrific Madrid blasts to the Basque separatist group ETA, investigators are exploring a lead with Arabic and Islamic links.

Spanish Interior Ministry officials said Thursday they are investigating the new angle in the deadly series of Madrid blasts after the discovery of a van containing eight detonators and an Arabic tape with Koranic teachings.

Also, UPI published an analysis by Brussels-based World Observatory of Terrorism that lists five reasons why it may not have been ETA after all:

First, ETA generally warns Spanish authorities moments before launching their attacks in which civilians are likely to be harmed. This, obviously, was not the case on Thursday.

Second, ETA traditionally targets representatives of the government or the administration, such as policemen, the military, magistrates or even journalists who oppose them.

Third, ETA customarily selects "symbolic" targets, such as military barracks and administrative buildings. Although ETA's largest attack to date was in 1987 against a supermarket in Barcelona that killed 21 people, this was the exception rather than the norm.

Fourth, ETA always claims its attacks. Following any ETA bombing, ETA militants call in a claim to Spanish authorities. This failed to happen this time.

Fifth, ETA has never in the past carried out multiple attacks. According to some sources, at least 10 bombs were detonated almost simultaneously on Thursday.

On the other hand, these murderous attacks bear the traditional hallmark of al-Qaida: multiple bombs detonating a few seconds apart and programmed to cause the largest possible number of human casualties.

So, after Istanbul, does Islamic terrorism enter Europe through the front door?

Podle článku budou od nového školního roku vysokoškolští studenti na Slovensku za studium platit. Školné by mělo být 5% – 30% průměrných nákladů na studium na příslušné VŠ (průměrně 13 000 slovenských korun). Každý student teď bude moct požádat o speciální nízkoúročenou půjčku s úrokem ve výši 4,7 – 5,73%. Splácení půjčky může být odloženo až do ukončení studia a následné splátky nesmí být vyšší než 10% z příjmu splácejícího. Pokud student bude navíc po promoci pracovat ve veřejném sektoru, nebude muset půjčku splácet.

To je docela rozumné. Školné by mělo pomoci zvýšit finanční prostředky vysokých škol, takže budou moci nabídnout více (a kvalitnějších) předmětů, přijmout lepší přednášející/profesory a také by to mělo umožnit přijmout více studentů.

Bylo by pěkné, kdyby něco podobného bylo i v České republice. Myslím, že každý, kdo chce studovat na vysoké škole by tu možnost měl mít, aniž by musel/a podstoupit přijímací zkoušky, které jsou často mizerně připravené a netestují znalosti a schopnost argumentace uchazečů, ale spíše jejich schopnost nabiflovat se fakta.

P.S.: Tohle je zajímavý názor.

According to the article, university students in Slovakia will pay tuition starting with the new academic year. The fees should be 5% -30% of average costs at a particular university (13,000 Slovak crowns, or 410 USD, on average). From now on, any student can apply for a special low-cost loan with 4.7 – 5.73% interest rate. Repayment of the loan can be deferred to after graduation, and the installments can not be more than 10% of the person’s income. Moreover, if the student works in the public sector after graduation, he or she will not have to repay the loan.

This sounds very reasonable. The tuition fees should help increase the universities’ funds so they can offer more (and higher quality) courses, hire better instructors/professors and also allow the universities to accept more students.

It would be nice to see something similar in the Czech Republic as well. I think anyone who wants to study at a university should have the chance, without having to take entry exams that are often poorly prepared and do not test the applicants’ knowledge and reasoning but rather their ability to learn facts by rote.

P.S.: This is an interesting opinion (only in Slovak).

Dýchal velmi ztěžka a během sobotní bohoslužby měl potíže s předříkáváním modliteb. Papežova levá ruka se třásla, což je symptom Parkinsonovy nemoci.

V jednu chvíli přečetl část svého uvítacího projevu dvakrát a během kázání přestal číst úplně. Jeden z kardinálů musel dočíst za něj.

Je v tom něco téměř zvráceného (a rozhodně uvádějícího do rozpaků), když musíte sledovat papežovy potíže s chůzí a mluvením. (Fotka papeže doprovázející článek CNN to jen dokazuje.) Co je cílem tohoto cvičení? Je to příliš, chtít aby ho nechali v klidu dožít? Myslím, že je na čase, aby katolická církev zvážila změnit pravidlo, podle kterého zůstává papež ve svém úřadu až do smrti. Ale co já o tom vím: vždyť ani nejsem katolík.

His breathing was labored, and he had difficulty pronouncing the prayers during Saturday's service. The pope's left hand trembled, a symptom of Parkinson's disease.

At one point, he read a portion of his welcoming remarks twice, and, during the homily, he stopped reading altogether. A cardinal completed the reading for him.

There is something almost perverse (and definitely embarrassing) in having to watch the pope’s difficulties walking and talking. (The picture of the pope illustrating the CNN article proves the point.) What is the point of this exercise? Is it too much to ask to let him live the rest of his life in peace? I think it’s time for the Catholic Church to consider changing the rule of keeping the pope in office until his death. But what do I know: I’m not a Catholic, after all.

Takové jsou zvyky Francie. Mluvíme o zemi, která trvá na své „výjimečnosti“, což je pravda pouze v tom smyslu, že ve skutečnosti odpovídá každé své karikatuře: domýšlivá, zbabělá, intrikářská, intelektuálně povrchní, klamající sama sebe, politicky a sociálně zkorumpovaná, s nízkými morálními standardy (pokud zrovna nesoudí zbytek světa), v podstatě antiamerická a hluboce antisemitská.

Ale to jsem ještě neuvedl všechno.

Je to země, kde vloni každý pátý volič – neboli 5,8 miliónu lidí – hlasoval pro popírače Holocaustu. Je to země, kde Státní rada nedávno rozhodla, že Maurice Papon, představitel režimu z Vichy, jenž posílal Židy do Osvětimi po tisících před tím, než se dostal k lukrativnějším nabídkám ve francouzské Páté republice, dostane zpět svůj důchod po odpykání si dvouletého vězení. Je to země, která se začátkem letošního roku sjednotila jako jeden muž, aby se postavila proti svržení Saddáma Husajna, a která jásá nad každým americkým nezdarem. Je to země, která se snaží získat vedoucí pozici v Evropské Unii, jejíž pravidla běžně nemíní dodržovat. Je to země, která usiluje o spojeneství s Ruskem, Čínou a jinými polodiktaturami a diktaturami, aby tím pak mohla dráždit Washington a jeho „jednoduchého“ prezidenta. Je to země, ve které prezident, premiér, ministr zdravotnictví a náměstek pro veřejné zdravotnictví byli všichni na dovolené, když došlo ke katastrofě [v souvislosti s úmrtími následkem veder].

Čtěte dál, je tam toho víc.

Such are the customs of France. We are talking about a country that insists on its "exception," which is only true in the sense that it actually conforms to every caricature about it: vain, cowardly, conniving, intellectually superficial, self-deceiving, politically and socially corrupt, with low moral standards (except when it comes to standing in judgment over the rest of the world), fundamentally anti-American and pervasively anti-Semitic.

But I understate.

This is country where last year one in five voters – that is, 5.8 million people – gave their ballot to a Holocaust denier. This is a country where the Council of State recently ruled that Maurice Papon, the Vichy official who deported Jews to Auschwitz by the thousands before going on to bigger and better things in the Fifth Republic, just had his pension reinstated after serving a two-year jail sentence. This is a country that earlier this year united as one to oppose the overthrow of Saddam Hussein, and cheers at every American setback. This is a country that seeks the leadership of a European Union whose rules it routinely flouts. This is a country that aspires to an alliance with Russia, China and other semi- or full-fledged dictatorships so that it can stick it in the eye of Washington and its "simplistic" president. This is a country in which the president, the prime minister, the minister of health, and the director general of health all were on vacation when a public-health catastrophe occurred.

Read on, there is more.